Zdravím všechny,

s coursingem teprve začínáme a musím říct, že psy to baví, takže bych se mu chtěla dál věnovat. Mimo jiné oceňuji hlavně to, že při běhání zapomenou na to, že se mě musí držet (mám je jinak pořád za zadkem ).

Chtěla jsem se zeptat těch z vás, kdo už běháte delší dobu na jednu věc. Když jsem se se známými pejskaři bavila o tom, že jsme začali trénovat coursing, tak jsem se setkala s víceméně zápornými reakcemi typu že už nikdy nebudu moct se psy chodit navolno na procházky, protože se naučí lovit a budou mi štvát zvěř   . Podle mě je to úplně něco jiného, protože na zvěř psa nehecuju a neupozorňuju…a troufám si říct, že mí psi jsou natolik inteligentní že ten rozdíl poznají  .

Až tak se toho zase nebojím, cvičíme mj. i obedience a agility a psi jsou dobře ovladatelní, ale tohle opravdu nedokážu odhadnout, zajímá mě vaše zkušenost, jestli coursingoví psi opravdu se víc dají zlákat ke štvanici při procházkách v běžném životě?

Taktéž zdravím,
moje coursingové zkušenosti jsou pramalé, ale vzhledem k plemenům které máme by problém vzniknout mohl. Afgánici jsem začala pouštět na volno až po roce běhání, nikdy dřív na volno chodit nemohla, těžko říct zda je to věkem nebo tím že je vylítaná, v lese ji nepouštím,je to přeci jen chrt. Se šeltií jsem žádné změny nepozorovala ,v lese ji zvěř nezajímala a stále nezajímá, v parku honí veverky odmalička. a ze dvou pitbulích ženských ani jedna nejeví nějaký přehnaný zájem o štvanici za živou zvěří, myslím, že je to hlavně tím, že Nikdy za zvěří neběžely a střapec je přece jen červenobílý lidi co tvrdí že aktivita ve formě coursingu je špatná, jsou buď blbci nebo mají psy nezvládnuté a tudíž by mohli mít problém. Pro vychovaného psa, který respektuje pána je jakákoli forma pohybu přínosem.podle mého názoru nelze správně vedeného psa coursingem naučit štvát živou zvěř.

Tak mě čuba “kupodivu” loví, ale lovila i před coursingem, takže to neřeším. Pro nás je to jedna z možností, jak se může bezpečně vylítat navolno.   
Osobně si ale myslím, že pes moc dobře ví, že neběží za živým zvířetem, ale za kusem igelitu, myslím, že vypustit na place zajíce, vypadal by ten coursing zatraceně jinak. Jediné, z čeho jsem měla obavu, když Dinuška začla s coursingem, byla skutečnost, že stejnou páskou, jako je ta, ze které se dělají střapce, bývají občas ohraničeny části tratě při závodech psích spřežení. Ale dopadlo to dobře a nikdy jsem se s kolobkou na strom neprojela

Tak děkuji moc za názory Moji psi (zatím ) neloví a o změnu současného stavu moc nestojím. Samozřejmě, že když se nám podaří vyplašit nějaké zvíře (veverku, kočku) tak se rozběhnou, ale na zapísknutí se hned vrací - ve smečce je to sice trochu horší, ale stejně jsem spokojená. Ale to víte…lovečák je lovečák a tak mi to nedalo se zeptat - ten pohled v očích po návratu mluví za vše

taky se přidám: vlkodav loví stejně jako dřív, jen má lepší fyzičku Ne, popravdě vzhledem k tomu, že je přes sezónu dost vyběhaný z tréninku je mnohem snáz odvolatelný, než to bylo před začátkem coursingových aktivit… Jakmile vidí střapec, je to skoro horší než zvěř (pokud je na vodítku), protože ví, že za tím pruhovaným střapcem se prostě běhá a běhat smí!

Každý pes je inteligentní zvíře. Někdy dokonce víc, jak někteří páníci a ty potom tvrdí takové nesmysle. Pes přece pozná, zda honí kus igelitu, či živé zvíře. 
Easynka běhá něco přes 3 roky a ke zvěři je stejně flegmatická jako předtím. Když jde se smečkou, tak se ráda na chvilku ke štvaní přidá, ale to spíš honí ty svý psí kamarády, jak to, co honí oni.    A když vidí střapeček, tak je z ní totální magor, co má na očích klapky a nevidí nic jiného, jak ten “její” střapeček. Úžasnej pocit ji vidět s takovým nadšením v očích.
Neměla bych z toho strach. Jsou to přeci naši chytří pesani a ne žádní blbci. 

Tak já můžu říct asi tolik - co běhá Pingu coursing, je mnohem poslušnější. On nikdy nebyl vyloženě problémový  (teda na šibáka   ), ale teď je fakt v pohodě. A za zvěří se mi zatím nepustil z jednoduchého - v lese bych ho navolno nedala, tolik odvahy zase nemám… Zajíce na poli nechal být, když jsem ho odvolala.

Zdravím, naši jsou bohužel lovci, ale to by byli i bez coursingu. Souhlasím s tím, že bez problému rozlišují coursing a opravdový lov. Na coursingu si užívají napětí před “lovem”, jsou chváleni za ulovení. Když mi utečou za zajícem, tak proto, že se jim mihnul před očima, ne proto, že ho jdou cíleně lovit. Pak se vrátí provinílí, protože přesně ví, že se to nesmí. Je to tedy jen otázka výchovy, kterou jsem třeba já nezvládla. Ale upřímě zatím neznám vipeta, který by se od zajíce nechal odvolat. Jinak je ovladatelnost opravdu lepší a mimo jiní i díky permanentní socializaci, kterou účast na coursingových akcích přináší.